Cesta po Izraeli

Oficiální název: Izraelský stát

Hlavní město: Jeruzalém

Rozloha: 20770 km2

Počet obyvatel: 6116533

Hustota zalidnění: 285 lidí na km2

Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem

Časové Pásmo: GMT + 2 h

Měna: nový izraelský šekel (ILS) =100 agorot

Úřední jazyk: arabština, hebrejština

28.10. – 29.10. - Haifa

Po nočním letu Praha – Budapešť – Tel Aviv jsme se ocitli v letištní hale u kontroly totožnosti. Imigrační úřednice nás důkladně proklepla. I když pro občany ČR není potřeba pro cestu do Izraele vízum, byli jsme tázáni, jestli máme zajištěné ubytování. Vysvětlení, že máme s sebou průvodce a plán cesty jí naštěstí stačilo a byli jsme do Izraele vpuštěni. Jelikož byly čtyři hodiny ráno, autobusy ještě nejezdily. Naším prvním cílem byla Haifa a po jednom přestupu a přibližně dvouhodinové autobusem jízdě jsme se do ní dostali.

Ubytování jsme sehnali v hostelu Port Inn. Byl to asi čtvrtý vytipovaný hotel (všude bylo plno) a ještě navíc měli volno pouze ve společné ložnici. Jelikož jsme chtěli v Haife zůstat pouze jednu noc, rozhodli jsme se, že nám to bude stačit. Na recepci jsme vyfasovali plán města, špunty do uší (jeden ze spolunocležníků prý chrápe) a vyrazili na prohlídku.

Největším lákadlem pro nás byly zahrady Bahai. Příjemná paní recepční nám nakreslila do mapy návod na okružní procházku. Do zahrad, které jsou vidět z velké dálky a jsou na většině pohledů z Haify, se neplatí žádné vstupné, ale je potřeba se objednat dopředu (většinou zajistí na recepci v hotelu), nebo doufat, že se Vám podaří přidat k některé ze skupin, které do zahrad míří. My jsme se přidali ke skupině ruských turistů (rusů je v Izraeli až neuvěřitelně moc) a byli jsme vpuštěni dovnitř. Zahrady jsou přístupné pouze z horní části a prohlídka Vás vyvede na jejich spodním konci. Ze spodu se do zahrad sice dostanete, ale ostraha Vás nenechá vyjít nahoru. Zahrady jsou opravdu nádherné a jejich zhlédnutí určitě stojí za to.

30.10. 2007 – Akko a Nazareth

Po klidné noci (chrápající spolunocležník se dal v pohodě vydržet) jsme se vlakem přesunuli do bývalé křižácké pevnosti Akko, která se nachází severně od Haify. Akko bylo v minulosti důležitým přístavem a vládci pevnosti se během staletí několikrát vystřídali, většinou za dost dramatických okolností. Staré Akko se nachází na poloostrově a hlavním lákadlem jsou vykopávky staré pevnosti. Prostory jsou velmi pěkně upraveny a můžete si prohlédnout jak prostorné sály, tak i katakomby. Po prohlídce pevnosti jsme ještě nakoukli do místní mešity, prošli se po hradbách a vyrazili na autobus do Nazarethu.

V Nazarethu jsme se nejdříve nemohli zorientovat (v anglickém průvodci je mapa na které nejsou pojmenovány všechny ulice), čehož využil taxikář a za 20NIS nás odvezl pěknou oklikou asi 200m od místa, kde jsme do auta nastoupili. Vysadil nás kousek od baziliky Zvěstování, u konventu řádu Sester z Nazarethu, kde jsme se chtěli ubytovat. Ubytování bylo opravdu stylové a zároveň luxusní. Jeptiška si nás zapsala a vydala nám klíč od pokoje.

Vyrazili jsme na prohlídku města. Mimo jiného jsme prošli baziliku Zvěstování, kde jsou vystaveny mozaiky z mnoha zemí světa s motivem Ježíše a panny Marie. Některá provedení byla opravdu zajímavá … třeba japonská verze se šikmýma očima :o)

Když jsme večer odpočívali v zahradě konventu, přihrnul se na ubytování zájezd věřících z Francie v čele s mladým knězem v bílém rouchu ten mohl hrát rovnou v „Ptácích v trní“). Hned se s námi začali družit a nalévat pomerančový likér. Takže se nám usínalo opravdu sladce.

31.10. – 1.11. 2007 - Tiberias

Ráno jsme se autobusem vydali ke Galilejskému moři. Ve skutečnosti se jedná o jezero, jehož hladina je cca 200m pod hladinou moře a kterým protéká řeka Jordán. Ubytovali jsme se v městě Tiberias. Samotné město Tiberias není nijak zvlášť zajímavé, ale v jeho okolí se nachází několik poutních míst, které jsme chtěli navštívit. Jednalo se především o místo Yardenit, kde byl podle bible pokřtěn Ježíš v řece Jordán. Smočili jsme se v něm taky a nechali si od drobných rybek ožužlávat nohy. Dalšími poutními a historickým místy byly Tabgha (zde měl Ježíš chodit po vodě a rozmnožit ryby a chléb aby nasytit hladovějící), Mount of Beatitudes a Capernaum.

Naše další cesta vedla do Jerusaléma. Cesta trvala téměř pět hodin. Po vystoupení z autobusu jsme při vstupu na autobusové nádraží museli absolvovat prohlídku zavazadel a projít detektorem kovu. Chytili jsme taxi a nechali se odvést do historického centra Jerusaléma.

Po ubytování v hostelu jsme strávili zbytek dne prohlídkou historického centra. Mimo jiné jsme navštívili Zeď nářků a Chrám božího hrobu.

2.11. 2007 - Bethlém

Jelikož byla sobota, tak v Izraeli nefungovala prakticky žádná hromadná doprava. Kromě té, co směřuje k palestinským územím. Proto jsme se rozhodli pro výlet do Bethléma.

Minibusy na palestinská území mají své speciální nádraží. Při výletu do Bethléma musíte dojet minibusem až k ochranné zdi, tam vystoupit a projít bezpečnostní kontrolou. „Czech republic?“ …. „Great!!!“ Ukazuje na nás izraelský voják vztyčený palec.

Na druhé straně je možné (a téměř i jinak neproveditelné) si najmout taxi a domluvit si okružní vyjížďku. Mimo jiné jsme navštívili Mléčnou jeskyni a kostel Narození páně. Také jsme si prohlédli zeď oddělující izraelské a palestinské území, ale při focení jsme byli vojáky vykázáni.

3.11. 2007 - Jericho

Na neděli jsme si naplánovali výlet na další palestinské území, tentokrát do města Jericho.

Opět se začíná minibusem a následně se přesedá. Tentokrát jsou k dispozici palestinské dálkové taxi, kde se platí za místo v autě 10NIS. Po půlhodinovém čekání na další cestující nám dochází trpělivost a domlouváme se s řidičem, že zaplatíme polovinu auta a on může nabrat lidi cestou. Během patnáctiminutové jízdy má auto úplně plné a spokojeně se usmívá. Pacholek!

Před Jerichem stavíme na bezpečnostním stanovišti a vojáci kontrolují naši totožnost.

Do Jericha jsme nejeli kvůli světoznámým vykopávkám, ale kvůli klášteru Quarantul. Ten se tyčí nad Jerichem zasazený ve skále na vysoké hoře. Nahoru se dostanete buď po svých nebo lanovkou. Volíme vlastní nohy a odpovědně šlapeme. Výhled je fantastický! Při výjezdu z Jericha jsme opět kontrolováni. Kromě nás jel v autě palestinský řidič a samé zahalené palestinské ženy. Voják kontroluje jestli nemáme s ostatními cestujícími nějaký problém, a ještě nás varuje, ať jsme opatrní a dáváme si pozor.

4. – 5.11. 2007 - Ein Gedi

Časně ráno jsme z Jerusaléma vyrazili autobusem až k jižnímu konci rudého moři k pevnosti Massada. Bývalý pevnost se nachází vysoko nad mrtvým mořem. Až do roku 73 byla centrem židovského odporu proti Římu. Dodnes se zde konají vojenské přísahy. Nahoru jsme se dostali lanovkou a prošli si zbytky pevnosti. Obzvlášť zajímavý byl zavlažovací systém, který při dešti zachycoval vodu z okolních kopců. Jak systém fungoval je možné si vyzkoušet na jednom z modelů pevnosti.

Po prohlídce pevnosti jsem se přesunuli do Ein Gedi, kde jsme se ubytovali.

Tam jsme si prošli národní park Ein Gedi se soustavou vodopádů. Jsou to takové malinké Plitvice. Ale v kontrastu s okolní pouští, vypadá park výborně. A můžete se zde v pohodě osvěžit, nebo i vykoupat :-)

A nakonec jsme se vyráchali v Mrtvém moři.

6.11. 2007 - Latrun

Ráno jsme se vrátili zpět do Jeruzaléma. Já jsem ještě podnikl výlet do města Latrun, kde se nachází jedno z největších vojenských muzeí „Armored Cors Museum“. Pokud jste fandové do tanků či jiné vojenské techniky, je to pro Vás to rozhodně to pravé. Kromě proslavených izraelských tanků Merkava zde uvidíte i techniku z druhé světové války, nebo i obrněná vozidla vyrobená v ČSSR a zabavená izraelskými silami při některém z konfliktů s jejich arabskými sousedy.

V noci jsme počkali na odvoz na letiště a po opravdu důkladné kontrole (i několikanásobné kontroly v Curychu jsou méně důkladné) jsme z Izraele odlétli.

7.11. 2007 - Budapešť

Dvanáctihodinové mezipřistání v Budapešti bylo opravdu smrtelné a tak jsme se vydali na menší výlet do maďarské metropole. Tam jsme se prošli po centru, koupili si horké kaštany, vypili horkou čokoládu a koupili odpadkový koš. Přesně takový jsme sháněli několik měsíců!!!

S košem coby příručním zavazadlem jsme nastoupili od letadla a za hodinu úspěšně přistáli v Praze.

Fotogalerie z cesty

Průvodce

Při cestách Izraeli jsme používali dva průvodce. Českého průvodce z vydavatelství Freytag&Berndt (Izrael), odkud jsme čerpali především náměty na výlety a místa, která jsme chtěli vidět a druhý anglický Lonely Planet (Israel & the Palestinian Territories) pro plánování cesty a pro výběr ubytování.

Měna

V Izraeli je měnou nový izraelský šekel (NIS). V době naší návštěvy byla hodnota 1NIS přibližně rovna 5kč.

Doprava:

Dopravu po Izraeli doporučujeme používat vlaky a autobusy. Obojí je luxusní a cenově přijatelné, i když o něco dražší než v ČR.

Vlak:

Pokud budete mít možnost cestovat vlakem, tak toho určitě využijte. Cenově to vyjde prakticky stejně jako autbus a cestování je pohodlnější. Vlaky ale bohužel jezdí pouze podél západní pobřeží a můžete jimi cestovat od Jeruzaléma, přes letiště a Tel Aviv až nad severní část pobřeží u Středozemního moře nad Haifou.

Autobus:

Síť meziměstských autobusů je velmi hustá a autobusy jezdí často. Na většinu spojů se lístky nedají kooupit dopředu a musíte je pořídit při nástupu u řidiče. Jízdní řády většinou chybí, ale na nádražích bývají informace a na velkých nádražích vám na požádání zdarma vytisknou jízdní řády podle toho odkud a kam jedete.

Ubytování:

Cena za dvojlůžkový pokoj se pohybuje v rozmezí 100 až 300NIS v závislosti na sezóně, na atraktivitě lokality a na množství konkurence v okolí. Nejlevnější ubytování jsme sehnali překvapivě v Jeruzalémě a nejdražší v Ein Gedi (tam byly pouze dvě možnosti levnějšího ubytování).

Internet:

Internetových kaváren je v Izraeli velké množství a i ve většině ubytovacích zařízení je možné se k internetu připojit. Cena za internet se pohybuje v rozmezí 9-20NIS za hodinu připojení.

Jídlo:

Jako většina věcí je i stravování v Izraeli o něco dražší než u nás, ale ne o mnoho.

Káva: 3 až 5NIS

Pitná voda: 1-1,5l 5 až 10NIS

Falafel: 5 až 10NIS

Giros: 7 až 18NIS

Menu v Macdonald’s (nebo jiné fastfoody): 30 až 40NIS

Jídlo v restaraci: 35NIS a více